ŠKUBÁNÍ PEŘÍ U PAPOUŠKŮ
Už se asi každý z vás setkal s oškubaným papouškem. Škubání je bohužel velmi častý zlozvyk,a udává se, že jde o problém 10-15% v zajetí chovaných papoušků. Toto číslo je docela alarmující, protože jde o špičku ledovce a škubání může začít velmi nenápadně jako zvýšená péče o peří. Než si toho chovatel pořádně všimne, může mít v kleci rázem ptáka s krásně opeřenou hlavou, ale holým hrudníkem a velmi těžko řešitelným zlozvykem.
Papoušci si peří poškozují zobákem a může jít o žvýkání, kousání, trhání a odírání. Bývá poškozené peří všude po těle kromě zádě a hlavy, kam si papoušek nedosáhne. Často se automutilační (sebepoškozující) chování nezastaví pouze u peří, ale pták si časem začne vykusovat i kůži a nezřídka si způsobí i velmi hluboké rány, především na hrudníku a na nohách.
Příčiny tohoto chování lze rozdělit do tří hlavních skupin:
1) maladaptivní chování – papoušek se nedokáže zadaptovat v nevyhovujícím, abnormálním, nebo stresovém prostředí
2) malfunkční chování-vyústění abnormálního psychologického nastavení zvířete, špatného vývoje mozku a nervového aparátu jako důsledek nevyhovujících životních podmínek, především v ranném věku (ruční dokrmování, nezdravá fixace na člověka, částá změna majitele, apod.)
3) abnormální chování kvůli zdravotním problémům- jakékoli onemocnění způsobující bolest, dyskomfort, dráždění a svědění vyvolá dříve nebo později poškozování peří
Oškubaný papoušek nemusí působit nijak nemocně, ale nejde jen o poškození peří jako takového. Při škubání peří trpí i kůže – papoušci si totiž často peří trhají tak, že poškodí peřový folikul a kůži jako takovou, co může vyústit až v záněty folikulů i kůže. U oškubaného papouška se zvyšuje metabolická zátěž, protože pták má omezenou schopnost termoregulace. Nezřídka se u škubajících papoušků setkáme i s chronickými, byť mírnými ztrátami krve, což mimo jiné zatěžuje do značné míry imunitní systém.
Nejčastěji škubání peří pozorujeme u papoušků žako, eklektus, kakadu a ara.
O příčinách škubání peří bylo napsáno mnoho a mnoho článků a kapitol v odborném tisku, jejich detailní rozbor je nad rámec tohoto článku, takže uvedu jen stručný výčet některých možných příčin:
-ekto- a endoparazité (vápenka, čmelíci, všenky, giardie a další jednobuněční parazité-především u korel)
-bakteriální nebo kvasinkový/plísňový zánět kůže
-virózy jako PBFD, polyomaviróza, neštovice
-neoplazie kůže (xanthom, lipom a další tumory)
-deficitní výživa (hypovitaminóza A) a neadekvátní krmná dávka (složením i množstvím)
-nízká vzdušná vlhkost, nemožnost se koupat
-toxiny (cigaretový kouř, vonné svíčky, osvěžovače vzduchu, krémy na ruce, pleťová mléka, intoxikace těžkými kovy z nevyhovující klece nebo hračky)
-hypersenzivita nebo kožní alergie
-systémová onemocnění (chlamydióza, PDD, apod.)
-onemocnení dýchacího traktu (zánět vzdušných vaků, pneumonie)
-onemocnění jater
-onemocnění urogenitálního nebo gastrointestinálního traktu
-endokrinní nebo metabolické onemocnění (cukrovka, hypothyreóza, hypokalcémie, apod.)
-ortopedické onemocnění (např. zlomenina, tumor kosti, zánět kostí)
-neodborně provedené zastřižení křídel
-jakékoli poranění
-psychické příčiny (nevyhovující klec, nevyhovující prostředí, sexuální frustrace, neadekvátní strava, nekvalitní péče, nevyhovující zoohygienické podmínky, náhlé změny prostředí, nemožnost normálního pohybu-letu, spánková deprivace, porucha chování k upoutání pozornosti majitele, strach, fóbie, hormonální dysbalance, nuda, nemožnost projevů normálního chování, apod.)
Z výše uvedeného výčtu je vidět, že není vůbec jednoduché určit přesně příčinu škubání peří a veterinární lékař z vás nechce „jen tahat peníze“, když trvá na celkovém vyšetření papouška včetně vyšetření trusu, krve a RTG, i když jde „jenom o peří“.
A jak to už bývá, je mnohem, mnohem jednodušší škubání peří zabránit než ho řešit a léčit.
Prevence spočívá v tom, že by si papouška měl pořídit pouze člověk, který ví, co ho čeká, zná přesně nároky zvoleného druhu, ať už na velikost klece, vlhkost, denní režim, apod., ale i nároky na krmení. Nikdy se nám nepodaří úplně napodobit přírodní podmínky a stravu, ale měli bychom se o to snažit po celý život papouška a nespokojit se s tím, že bude zavřený v nějaké kleci a bude mu sypáno nějaké zrní.
Zajímají vás další informace o tom, jak pečovat o zdraví vašich papoušků a dalších opeřenců? Nejdříve je důležité rozpoznat, že vašeho papouška něco trápí, může ho například ohrozit nedostatek vápníku nebo i nějaké předměty v domácnosti, před kterými je dobré papoušky chránit. Papouškovi je dobré pomoct s obrušováním drápků a zobáku a přes léto si dávat pozor na příliš velké horko.
Další zajímavé čtení: