Většina lidí si při slově "chov ptáků" představí papoušky nebo maximálně krkavcovité. Ale možná vás překvapí, že kromě těchto druhů můžete ve své voliéře legálně chovat i sovy. Jenže pozor, nejde o žádnou jednoduchou záležitost. Pokud uvažujete o tom, že byste si domů pořídili Hedviku z Harryho Pottera nebo Rozárku z pohádky Tři oříšky pro Popelku, čeká vás náročnější cesta, než kdybyste si pořídili andulku nebo žaka. Ale o to je zajímavější!
V českých voliérách nejsou sovy zrovna běžnými obyvatelkami. Ale v posledních letech vidím, že se situace pomalu mění. Lidé se o tyto ptáky postupně zajímají víc, začínají se ptát, shánět informace, hledat dostupné druhy a řešit legislativu. Každopádně v Německu či Holandsku jde o rozšířenější zálibu. A právě z těchto zemí si čeští chovatelé často sovy vozí, nejen kvůli větší nabídce, ale i díky výhodnější ceně.
Mimochodem, pokud vás láká chovat netradiční druhy ptáků, doporučuji mrknout i na můj článek o krkavcovitých ptácích, kteří řeší hlavolamy nebo o raritním papouškovi nestor kea, jehož cena se pohybuje v tisících eur.
Dále by vás mohlo zajímat:
- Co byste měli vědět, než se pustíte do chovu vodní drůbeže
- 10 neobvyklých ptačích mazlíčků, které můžete mít doma i vy
Chov sov a legislativa
Dříve, než se rozhodnete vyrobit voliéru a pořídit si do ní sovu, musím vás upozornit na jednu důležitou věc: chov sov v zajetí je výrazně náročnější z hlediska legislativy, než jak je tomu třeba s běžnými papoušky. Jsou to dravci a jejich držení spadá pod přísná pravidla, často pod mezinárodní dohodu CITES a zákon o ochraně přírody. Bez potřebného povolení se proto do chovu opravdu nepouštějte.
Z praxe vím, že se občas objeví inzeráty, kde někdo prodává sovu bez papírů s tím, že to byl dárek nebo že ji někde našel zraněnou a doma vyléčil. Takovým nabídkám se vyhýbejte obloukem! Pokuty jsou vysoké a v případě kontroly vás neznalost zákona neochrání.
Legálně chovaná sova musí mít:
- pevný kroužek,
- potvrzení o vzetí do evidence
- a případně i CITES dokumenty.
Po koupi je potřeba s těmito dokumenty zajít na příslušný Krajský úřad, odbor životního prostředí, kde vám sovu zaregistrují. Stejný úřad navštívíte i v případě odchovu mláďat a na základě dokladů rodičů vám vystaví dokumentaci i pro nově narozená ptáčata.
Které druhy sov lze u nás legálně chovat?
Výběr není tak široký jako u papoušků, ale i tak si můžete vybrat zajímavé druhy. Mezi nejčastěji chované sovy u nás patří:
- Sova pálená – elegantní, plachá a oblíbená i mezi chovateli začátečníky.
- Puštík obecný – druh, který u nás žije i ve volné přírodě, ale dobře se adaptuje na život v zajetí.
- Výreček malý – nenápadný a krásný druh, který se dobře chová ve venkovní voliéře.
- Sýček obecný – menší druh, který je dnes ve volné přírodě velmi vzácný.
- Sovice sněžní – ikonická Hedvika, ale náročná na prostor i podmínky chovu.
Jak na chov sov prakticky?
Krmení: maso, myši a opatrně s červy
Základ jídelníčku sov by měli tvořit drobní savci, nejčastěji myši, holátka, jednodenní kuřata a v některých případech i menší králíci nebo křepelky. Vychází to z jejich přirozeného způsobu obživy ve volné přírodě, kde loví převážně hlodavce, ale také menší ptáky, obojživelníky nebo plazy. Proto je dobré i doma krmnou dávku co nejvíce přiblížit tomu, co by sovy ulovily venku.
Myslete na to, že důležitou součástí potravy není jen samotné maso, ale i kůže, srst, kosti nebo peří, tedy všechny části zvířete, které by sovy normálně pozřely. Tyto nestravitelné zbytky pak vyvrhují, což je zcela normální, a právě díky tomuto způsobu potravy jim pomůžete udržet zdravé trávení.
Jako doplněk stravy pak mohou posloužit mouční červi, ale s nimi doporučuji zacházet opatrně. Jejich nadměrné množství totiž často způsobuje nadváhu, což může mít negativní vliv na plodnost a celkovou kondici opeřenců. Každopádně součástí každodenní péče by mělo být také doplňování vitamínů a vápníku, zejména v období růstu, přepeřování nebo hnízdění.
Voda a koupání
Možná vás to překvapí, ale sovy se velmi rády koupou. Ve voliéře by proto měla být dostatečně velká nádoba s vodou nebo ideálně zabudované jezírko.
Voliéra a hnízdění
Když už jsem zmínil voliéry, pojďme se na ně podívat podrobněji. Sovy rozhodně nejsou ptáci do malé klece, potřebují prostornou a dobře zabezpečenou voliéru, ve které budou mít dostatek pohybu a hlavně taky klid. Osobně se mi osvědčila voliéra s přírodní podestýlkou, tedy směsí kůry, trávy a dřevní štěpky, která dobře saje vlhkost a podporuje rozklad zbytků potravy.
Do tohoto prostoru doporučuji přidat nízký stromek nebo keř, ideálně stálezelený, který sovám poskytne přirozený úkryt. Voliéra by měla být z jedné třetiny zastřešená, aby si ptáci vždy mohli vybrat, jestli chtějí být na slunci, ve stínu nebo na suchém místě chráněném před deštěm. Součástí ptačího obydlí by měla být také hnízdící budka, nejlépe ze dřeva, umístěná v klidné, stinné části voliéry. Pro hnízdění můžete využít i kmenové dutiny, plastové barely nebo větší dřevěné boxy. Vždy ale dbejte na to, aby byly dobře přístupné k čištění a zároveň poskytovaly dostatečné bezpečí i klid.
Můj tip: Pokud se sovám ve voliéře něco nelíbí, poznáte to velmi rychle. Maji velmi silný zobák a ostré drápy, které jsou stavěné na trhání masa, takže si bez problémů poradí i s méně odolným nebo křehkým vybavením.
Je možné sovy chovat společně s dalšími druhy ptáků?
Sovy v přírodě žijí samotářsky a jiným ptákům se spíš vyhýbají. Je to kvůli tomu, že jsou lovci, jsou zvyklí jednat samostatně a chránit si svůj prostor. Pokud tedy plánujete kombinovaný chov sov a papoušků ve společné voliéře, rozhodně to nedoporučuji! Konflikty by byly jen otázkou času.
Sova si často vytváří silný vztah k jednomu jedinci a velmi často se tím vyvoleným stane chovatel, takže vy. Pokud vás bude pták vnímat jako svého partnera, vznikne velmi silné a trvalé pouto, které ale přináší i zodpovědnost. Sova nemusí dobře snášet změnu prostředí nebo jiného pečovatele a v krajních případech může stres dokonce vést i k apatii nebo zdravotním problémům.
Jsou sovy vhodné pro chovatele začátečníky?
Podle mého názoru sovy rozhodně nejsou vhodné pro úplné začátečníky. Chov těchto ptáků je náročný jednak kvůli legislativě, ale i kvůli povaze samotných zvířat. Vyžadují zkušenosti, správné zázemí a především trpělivost. Některé druhy navíc dokážou být v období hnízdění opravdu nebezpečné, například takové sovice sněžní se v době odchovu chovají extrémně teritoriálně a samec často útočí na chovatele při každé kontrole snůšky nebo mláďat.
Sovy se výjimečně využívají i v sokolnictví. Nejčastěji se k těmto účelům chová výr velký, tedy největší evropská sova. Už to samo o sobě ukazuje, že se nejedná o opeřence, kterého by si měl pořídit někdo bez zkušeností.
Pokud s chovem ptáků teprve začínáte, doporučil bych začít u méně náročných druhů, třeba u některých menších papoušků nebo exotických pěvců. Velmi oblíbené jsou například korely nebo hravé andulky. Pokud si nejste jistí, který druh by byl pro vás nejvhodnější, podívejte se na článek “Jaký papoušek se ke mně hodí?”, kde najdete praktické srovnání. Spoustu užitečných informací najdete i v obecném článku o ptácích. Z pěvců stojí za zmínku krásně zbarvení astrildovití nebo zpěvní kanáři. Milovníky menších papoušků pak často nadchnou i roztomilí agapornisové. Sovy si proto nechte spíše na dobu, kdy budete mít dostatek znalostí i zkušeností, abyste jim dokázali poskytnout odpovídající péči.
Pokud byste měli ohledně papoušků jakýkoliv dotaz, jsem vám k dispozici na telefonním čísle +420 731 478 932, na Facebooku nebo na e-mailu info@proptaky.cz.